LYSIN – lyská iniciativa 9. května 1484/17, 289 22 Lysá nad Labem

Věc: Připomínky občanského sdružení LYSIN – lyská iniciativa k návrhu změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Mladá

Vzhledem k tomu, že umístění zkušebního polygonu bylo jednou ze zásadních změn předloženého návrhu, na níž je vázána řada dalších ukazatelů a změn (trasování komunikací, rozsah ÚSES ad.), bude vypuštění polygonu znamenat podstatné přepracování změny. Vzhledem k tomu, že dle § 21, resp. § 22 zákona č. 50/1976 Sb. se mohou občané k návrhu změny vyjadřovat, je nutné takto upravený materiál znovu předložit veřejnosti k připomínkám, aby byl naplněn smysl a účel uvedených ustanovení zákona (jinak se občané de facto vyjadřovali k návrhu, který neodpovídá tomu, jenž bude předložen ke schválení).

Na území stávajícího biocentra se vzhledem ke specifickému využití zdejší krajiny v uplynulých desetiletích vyvinuly podmínky pro vznik unikátních rostlinných a živočišných společenstev, které jsou jedinečné z hlediska celé České republiky. Daná lokalita je útočištěm množství kriticky ohrožených druhů živočichů, včetně druhů, jejichž výskyt nebyl potvrzen v žádné jiné lokalitě v republice. Území je cenné i z hlediska sítě chráněných území evropského významu NATURA 2000 a je nejhodnotnější částí VVP.

3. LYSIN – lyská iniciativa nesouhlasí s umístěním velké rozvojové plochy v lokalitě Traviny, a to za účelem rozšíření golfového areálu. Realizace tohoto záměru by vedla k likvidaci stávajícího ekosystému, a to jak hodnotných rostlinných travobylinných společenstev jako takových, tak i životního prostředí živočichů, které tato společenstva obývají.

Stejně jako v předcházejícím bodě se i v zde jedná v případě změny využití území o rozpor s obecnou i zvláštní ochranou živočichů a rostlin dle § 4 a 5 a § 49 a 50 zákona č. 114/1992 Sb.

4. LYSIN lyská iniciativa nesouhlasí s umístěním obchvatu Lysé nad Labem a požaduje jeho posunutí východním směrem. Posunutím trasy obchvatu dále od města dojde ke snížení negativních vlivů na obyvatele Lysé a na přírodní a krajinnou stránku území. Požadujeme též, aby navrhovaná stavba řešila obchvat Benátecké Vrutice. Návrh stávající trasy nebere v úvahu, že by to měla být spojka mezi dvěma dálnicemi D 11 a R 10 a proto by měla vést severní stranou Šibeničního vrchu a řešit obchvat Benátecké Vrutice, Jiřic, zahrnout na trase průmyslovou zónu Benátky nad Jizerou a vyústit na R 10 v Benátkách nad Jizerou. Liniová stavba má vliv na estetické a dělící účinky v přírodě a proto usilujeme, aby v severní části vedl obchvat za Šibeniční vrh. Zachovat krajinný ráz, pohled na dominantu vrchu při pohledu z blízkého sídliště a nebrat možnost vycházet na tento vrh právě lidem z tohoto regionu, stávající návrh jim tuto možnost vezme (budou přecházet tři silnice). Z toho důvodu považujeme pro krajinu za nepřijatelné, zaříznout do svahu souběžně s obchvatem ještě obslužnou komunikaci pro potřebu spalovny. Jsme přesvědčeni, že dojde k velmi nešetrnému zásahu do krajiny a krajinný ráz se velmi poškodí. V případě přesunu obchvatu za Šibeniční vrch toto řeší stávající stav a Středočeský kraj by ušetřil značnou finanční částku za vybudování silnice pro soukromou firmu.

Připomínáme, že dle § 22 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb. se musí začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně řešit ohleduplně podle místních poměrů. Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem. Navrhovaná trasa obchvatu je v rozporu s tímto ustanovením. Plánovaný obchvat se velmi přibližuje k bytové zástavbě v Lysé nad Labem – Litoli a k obytnému objektu, který se nachází v místě křížení trasy se stávající silnicí Lysá nad Labem – Stratov, kde dojde k překročení přípustných hladin hluku (má být řešeno výměnou oken). Jak zde budou žít lidé v létě když je třeba okna otevřít? Hluk by se měl zmírnit protihlukovou stěnou, která povede v úseku mezi km 0,100 až 0,260 do výšky 2,5 m. Upozorňujeme, že se obyvatelé této čtvrti dívají na pečlivě obdělávané pozemky se stříkající vodou ze závlah, v parném létě velmi prospěšné k dýchání, dále na vodoteč s alejí vzrostlých stromů. Tento pohled má nahradit betonová zeď s kruhovou křižovatkou. Posunutím obchvatu za ochranné vodní pásmo 1 by se tato stěna nemusela stavět a došlo by k další úspoře finančních nákladů.

Předmětné území je intenzivně zemědělsky obhospodařované, neboť se jedná o půdu nejlepších bonit. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb. je nutno pro nezemědělské účely použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.

	Z tohoto pohledu je změna územního plánu v rozporu se zákonem č. 334/1992 Sb., neboť výše uvedené požadavky nesplňuje vůbec nebo je řeší nedostatečně.
            V této lokalitě úspěšně hospodaří s dobrými výsledky zemědělci. Podle výnosů se jedná o velmi kvalitní zemědělskou půdu se závlahou, kterou je třeba k tomuto účelu zachovat. Důležitost těchto závlahových systému ukázalo letošní horké léto,  právě na zavlažovaných pozemcích se dosáhlo dobrých  hospodářských výsledků. 

            Žádáme, aby překladiště firmy Maersk bylo z návrhu UP VÚC Mladá vypuštěno, neboť  tato firma v říjnu r. 2002 a  lednu 2003 prezentovala tiskem prostřednictvím pí. Polanské “jakmile se jí nepodaří vykoupit  do konce února  pozemky, že od záměru výstavby  překladiště ustupuje a půjde na Slovensko nebo do Maďarska.” Pozemky vykoupené nemá a proto není důvod, aby se v návrhu ÚP s Maerskem  nadále uvažovalo. Návrh navíc ještě počítá s větším záborem zemědělské půdy a to bonity č. 1 proti původní změně č. 1 ÚP Lysá nad Labem. Tento návrh  by vedl k likvidaci některých zemědělských firem, je to upřednostňování zahraniční firmy Krajským úřadem před samostatně hospodařícími zemědělci a nebylo projednáno s občany v zadání změny.
             Zemědělská výroba v polabském   regionu   je  pro občany i krajinu užitečnější a zdravější než překladiště, které do této úrodné krajiny nepatři.  Středočeský kraj by měl jako dobrý hospodář nabídnout této zahraniční  firmě nedostatečně využité seřaďovací nádraží v Nymburku, v jehož blízkosti má být obchvat a jsou zde i dílny pro případné opravy kontejnerů.

6. V zadání změny se nehovoří o severozápadním obchvatu města Lysé nad Labem silnice č. II/331. V případě, že by se trasa II/272 změnila a stala se skutečnou spojnicí mezi dvěmi dálnicemi jak navrhujeme, pak tento obchvat nemusí být a zůstane zachována pěkná příroda kolem Hrabanovské černavy, Dvorce a Sojovic. Pro automobilovou dopravu hlavně nákladní je daleko snazší když jede do Brandýsa po dálnici, než jmenovanými vesnicemi.

Územní plánování by mělo stanovovat limity využití území a zabezpečovat soulad všech složek a hodnot v území. Teprve po stanovení těchto limitů lze uvažovat o konkrétních projektech a záměrech zástavby nebo jiném využití území. Opačný postup je v rozporu právě se smyslem a cíly územního plánování podle § 1 odst. 1 a 2 stavebního zákona a vylučuje objektivní posouzení potřeb v území. Změnu územního plánu tak nelze motivovat a odůvodňovat pouze jednotlivými konkrétními investičními akcemi a pouze z tohoto důvodu bez řádného rozboru využití možností daného místa zcela změnit rozsah záboru kvalitní zemědělské půdy, ÚSES nebo cenných přírodních stanovišť.

V Lysé nad Labem dne 3. 11. 2003

Romana Smolíková